Ve středu 13. října 2021 proběhlo školní kolo PEDAGOGICKÉ POEMY – soutěže v interpretaci uměleckého textu a improvizaci. Před očima a ušima náročného obecenstva vystoupilo deset soutěžících:
Kateřina Valeriánová (P2.A), Klára Košťálová (P2.A), Lucie Kubíková (P1.A), Adéla Jordánová (P1.C), Anežka Zátková (P1.B), Tereza Pospíšilová (P2.A), Beata Svobodová (P2.A), Tereza Drunecká (P3.C), Anastázie Šapovová (P4.C) a Ondřej Nevrkla (P4.C). Jak už to bývá, některým se jejich vystoupení povedlo na výbornou, u některých zapracovala tréma. Letos vyhrála zkušenost, takže do celorepublikové přehlídky postoupili žáci vyšších ročníků. Všechny výkony si ale zasloužily chválu a potlesk publika, které slyšelo např. tento text:
Marian Palla: Jak odpustit žralokovi, který vám ukousl nohu
Pokud se s oblibou potápíme v místech hemžících se žraloky, musíme počítat s tím, že nám některý ukousne nohu. Takto poznamenaný potápěč většinou zanevře na žraloky do konce života, i když oni sami za nic nemohou. Mají pouze hlad a velké zuby. Nemůžeme přece očekávat, že když takový hladový žralok plave a najednou uvidí před sebou kus masa ve tvaru lidské nohy, že se odvrátí a poplave jinam! To po něm nikdo nemůže chtít. Ovšem dost potápěčů s ukousnutou nohou zanevře na tyto rybí krasavce. Vůbec si ale neuvědomují, jak málo by stačilo, aby vylezli z vody s oběma nohama. Kdyby si například každý potápěč před potápěním připnul třetí nohu ze dřeva, anebo ještě lépe, kdyby si připnul dřevěných noh pět, byla by velká šance, že se žralok splete, ale to žádný potápěč neudělá, vypadal by totiž směšně, jak by se tak táhl po pláži k vodě se třema dřevěnýma nohama. Pochybuji, že by se nějaká krásná dívka za ním otočila a vzdychla, jaký je to neohrožený chlap a jak mu to sluší. A tak potápěči riskují a přicházejí o nohy. S tím se už asi nedá nic dělat. Obdivný pohled krásné dívky totiž vždycky převáží nad ukousnutou nohou.