V tomto školním roce jsou tři studentky naší školy na ročním výměnném pobytu v zahraničí – v Japonsku, USA a Thajsku. Všechny využily výborných vztahů naší školy se znojemskou pobočkou Rotary klubu, který už celá desetiletí výměnné pobyty organizuje a zajišťuje. Na oplátku budou celý školní rok na naší škole dva studenti ze zahraničí – Megan z USA a Hank z Taiwanu.
První se nám z daleké ciziny ozvala Denisa. Přečtěte si, jak vypadá thajská škola. Denisa připojila speciální pozdrav, který je určen především její bývalé třídě. Další články najdete na jejím blogu https://letemsvetem.travel.blog/clanky/.
Děti moje,
ráda bych vám pověděla, jak to funguje v thajské škole, abyste měli srovnání s tou naší. Vyučování tu začíná v 8:30, ale ve škole musíme být už v 8:00, to totiž začíná ceremonie, kde se zpívá hymna školy a vyvěšuje se thajská vlajka. Nejsou tu přestávky, ale musíme se na každou hodinu stěhovat do jiné učebny, většinou i do jiné budovy, kterých je tu teda požehnaně, takže si myslím, že by bylo fajn nějaký přestávky zavést, ale nebudu jim do toho kecat, žejo. Taky se tu nosí uniformy, které jsou z materiálu, jenž nesaje pot, takže jsou samozřejmě velice praktické do thajského počasí (30°+ a to je tu teď jakože období, kdy je chladno). No, chtěla jsem do tepla, tak mám teplo. Jo a jestli si učitelé v Česku myslí, že studenti jsou hluční a upovídaní, tak doporučuju navštívit thajskou školu, většinou to tu vypadá spíš jak na diskuzní fóru (a to dost hlasitém) než ve vyučovací hodině.
Angličtinu učí zahraniční učitelé z anglicky mluvících zemí, což mi přijde fakt super! Ten učitel nerozumí tvému jazyku, takže když něco chceš nebo něčemu nerozumíš, musíš se k tomu dostat přes angličtinu. Asi je to někdy těžké, ale podle mě, takhle se jazyk naučí nejlíp. Taky mi přijde, že s učiteli mají hodně přátelské vztahy a že tu mají mnohem zajímavější a užitečnější předměty než u nás. Třeba předmět „příprava na povolání“, to je podle mě fakt důležité a užitečné do života. Nebo vaření, i správnému stolování se tady učí, no prostě samé super věci.
Poslední, co bych chtěla zmínit, je pravidlo, které říká, ze studenti nesmí mít tetování, nesmí nosit náramky, náhrdelníky ani jiné ozdoby, holky nemohou mít make-up a vlasy musí mít sepnuté v culíku. Důvod, mi bylo řečeno, že je takový, aby si mezi sebou nezáviděli. Snaží se je udělat co nejvíce podobné, aby si nezáviděli. Chápu to, ale stejně tomu nemůžou zabránit úplně. Pořád má každé dítě telefon a mohou si závidět, že ten má lepší mobil než tenhle. Další věc je hodnocení, přece můžou říct: mám lepší výsledky než kamarád atd... prostě si myslím, že se vždycky najde něco, co si můžou závidět. Jasně, tímhle toto spektrum dost snížili, ale zabránit závisti nemohou. To už je na dětech, jestli si závidět budou nebo ne. A musím říct, že jsem si zatím žádné závisti nebo posměšků nevšimla.
A teď jeden speciálně velikánský pozdrav pro mou třídu! Doufám, že jste v pořádku a s úsměvem na tváři nastoupili do 3. ročníku a že ho taky dokončíte. Myslím na vás. Už jste mi za tu krátkou dobu, co tu jsem, stihli i chybět. Poprvé, když jsem si četla dopisy od vás, za které vám ještě jednou moc děkuju, dojaly mě a potěšily zároveň… a podruhé jsem si na vás vzpomněla, když byl váš letošní první školní den. Přepadla mě lítost, že ho nemůžu zažít s váma. Představovala jsem si, jaké asi je shledání se s některými spolužáky po 2měsíčním odloučení. No, bohužel to nevím, protože jsem neměla tu možnost to letos zjistit, jelikož jsem se od vás odloučila na mnohem více měsíců než dva. Vlastně už tak nějak napořád, protože až se vrátím, tak nastoupím do jiné třídy, což mě pořád neskutečně mrzí. Každopádně chci, abyste věděli, že to, že nastoupím do jiné třídy, nijak neovlivní nebo nevymaže z mojí hlavy (doufám, že ani z těch vašich) naše společné zážitky, budu na ně vždycky vzpomínat s úsměvem!
Tak jo, to je zatím vše.
Mějte se moc hezky
Ahoj, vaše Denča👋🏼