Lucie Valachová, která se účastnila čtrnáctidenních pracovní stáží v Londýně, nám napsala své postřehy z pobytu. V jejím dopise si můžete počíst, co obnáší práce v britské školce a pak také něco o tom, co vás mimo práci může v Londýně potkat.
Dobrý den,
náš čtrnáctidenní pobyt v Londýně se bohužel přiblížil ke svému konci a už zdravím z České republiky. Máme úspěšně absolvovanou pracovní stáž a nebojím se říci, že jsme všichni obohaceni o nové zážitky a zkušenosti. Právě proto bych se o tyto své zážitky ráda podělila. Ze všeho nejdříve začneme s prací, protože v té jsme trávili většinu času našeho pobytu. Já jsem pracovala ve školce Melrose Nursery School Sudbury. Tato školka se nachází v překrásné a klidné části Londýna, Sudbury, a konkrétně sídlí v kostele St Andrew‘s Church. Školka má nádherné a prostorné venkovní a vnitřní prostory. Celý systém, jak školky zde fungují je velice odlišný od těch našich. Bylo velmi zajímavé to sledovat a učit se nové věci. To je vlastně ten důvod, proč tam většina z nás jela.
Uvedu pár příkladů, kterých jsem si ve své školce všimla. Jako určitě největší kladný rozdíl beru počet učitelů na skupinku dětí. V Anglii je tento počet mnohem větší. Na skupinku děti je zde až 2x více učitelů než v ČR. Další rozdíl je v odpoledních a dopoledních svačinách. Zatímco obyčejná svačina v ČR se skládá z chleba či rohlíku, v Anglii děti svačí pouze ovoce a zeleninu. Další z rozdílů je například odpočinkový čas. Zatímco děti v ČR spí po obědě alespoň dvě hodiny, tady je odpočinkový čas pouze tak půl hodiny a nikdo opravdu neusne. Další velký rozdíl jsou týdenní témata. V českých školkách jsou běžně zavedena týdenní témata, kde se každý týden probírá něco jiného. Něco takového jsem v Anglii vůbec nezaznamenala.
Nyní něco o tom, co jsem vůbec ve školce dělala já. Ze začátku jsem hlavně sledovala práci učitelů, musela jsem se nejprve rozkoukat. Velmi jsem se bála jazykové bariéry. Přeci jen někdy je obtížné rozumět i českým dětem, natož těm v Anglii. Naštěstí mé obavy byly zbytečné. Většině dětí i všem učitelům jsem rozuměla bez problémů. Po nějakém čase jsem ve školce začala plnit své úkoly, které jsme dostali první den svého pobytu. Mezi tyto úkoly patřilo například číst dětem příběh, hrát s nimi venkovní a vnitřní hry, popsat výběr hračky u konkrétního dítěte, utišit plačící dítě a podobné. Všechny své úkoly jsem zdárně splnila. Dále jsem samozřejmě pomáhala všem učitelům, když mě požádali. Pomáhala jsme například s chystáním výtvarných činností, s umýváním nádobí, s krájením ovoce a podobné. Práce mě velmi bavila. Pracovní dobu jsem měla od 8:30 do 16:00, ale jelikož jsem přes den dělala spoustu zajímavých činností, čas mi utíkal jako voda.
Ubytovaná jsem byla ještě společně s Terkou Kosmákovou z obchodní akademie u Ms Joan Harrison. Paní na nás byla vždy velmi milá, příjemná, první den nám vše vysvětlila a neměly jsme s ní jediný problém. Její dům se nachází v části Londýna Kingsbury. Je to krásná, klidná čtvrt. Autobusová zastávka i zastávka metra byly velmi blízko od domu, takže vše jsme měly pouze chvilinku chůze. V domě jsme měly pro sebe velký, čistý pokoj s dvěma postelemi, skříní, nočním stolkem i televizí, u které jsme si večer vždy o něco více zdokonalovaly angličtinu. Paní Harrison nám vařila každý večer teplé večeře, které byly výborné. Můžu upřímně říci, že jsme neměly jediné jídlo, které by mi nechutnalo. K obědu jsme nejčastěji i s ostatními využívali tzv. Meal deal. Ve větších obchodních centrech jsme za 3 libry sehnali nějaký sendvič, pití a nějakou sladkost. Myslím, že na těchto Meal dealech jsme hodně ušetřili a poté jsme si mohli dopřát i nějaké to nakupování v Primarku.
Z dopravy v Londýně jsem měla velký strach. Začátky byly velmi krušné a opravdu se mi párkrát podařilo sednout do špatného autobusu. Ovšem vždy jsem po ruce měla navigaci v mobilu, takže jsem se neztratila. Postupem času jsme si na dopravu zvykli a jezdili jsme po Londýně křížem krážem. Velká zkušenost bylo určitě také metro. V tom se zorientovat mi také trvalo nějaký ten den. Ale po pár dnech jsem si ho dokonce oblíbila více, než autobusy.
Každý den po práci jsme podnikali různé výlety. Bohužel času nebylo tolik, proto to byly jen výlety na kratší vzdálenosti a centrum města jsme nechávali na víkend. V pracovním týdnu jsme tedy navštívili například High road ve Wembley, Wembley Stadium, kde se konal slavný koncert Live Aid skupiny Queen, dále např. Oxford street a podobně. No a o víkendu nás čekalo to pravé objevování. V sobotu jsme pod vedením pana učitele Sturze navštívili např. Buckinghamský palác, Houses of parliament, London Eye, Tate Modern, kostel sv. Pavla, a další. V neděli jsme již vyrazili na vlastní pěst a objevovali další zajímavosti. Například Hyde park, Trafalgar Square, Tower Bridge, China Town a další. Víkend jsme si neuvěřitelně užili.
Londýn je nádherné město a doufám, že někdy budu mít možnost se tam jet podívat znovu. Viděla jsem tam spoustu rozdílů oproti našim velkým městům. Ale právě pro to náš výlet byl tak zajímavý. Vidět ty rozdíly, porovnávat je, obdivovat je. Celou svoji pracovní stáž v Londýně jsem si neuvěřitelně užila, jsem vděčná za tuto příležitost, která mě nepochybně obohatila do dalších let a díky které jsem měla možnost zdokonalit se v angličtině a získat spoustu nových zkušeností a dovedností. Na závěr bych chtěla říci, že jsem strašně ráda, že jsem si mohla vyzkoušet pracovat v zahraničí a nasbírat spoustu nových dovedností a zkušeností.
Valachová Lucie, P3.A
