V termínu od 17. do 29. září 2018 jsem se i díky podpoře ze strany naší školy zúčastnila biologické expedice do jihozápadní části Balkánského poloostrova. Expedice byla zaštiťována Fluorescenční nocí, což je víkendové soustředění zajišťované sdružením Arachne pro studenty se zájmem o biologii, organizované především studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (http://fluorescencninoc.arach.cz).
Cílem expedice bylo poznat jihozápadní Balkán především z pohledu přírodovědného, ale také se seznámit s jeho kulturou a historií, která je neméně zajímavá. Během expedice jsme navštívili mnoho významných lokalit v Albánii, Makedonii, Srbsku i Černé Hoře.
Lokality byly vybrány tak, aby zahrnovaly co největší diverzitu biotopů, a tedy i organismů. Podívali jsme například do pohoří Prokletje na severu Albánie, kde jsme se na malém území díky výškovému rozdílu setkali jak s mediteránním biomem s macchií a teplomilnými druhy, tak s biotopy horskými, kde jsme i v tuto dobu ještě našli neroztálý sníh. Také jsme viděli některá významná balkánská jezera, například Biogradské jezero v Černé Hoře, Skadarské jezero v Albánii (největší jezero na Balkáně), nebo Ohridské jezero na albánsko - makedonském pomezí (mnoho endemických druhů především ryb). Také jsme se podívali k moři, kde jsme pozorovali například obrněnky (mikroskopické eukaryotické organismy se schopností bioluminiscence). Ke konci expedice jsme zavítali i na lokalitu Orlovo Brdo v Makedonii, což je naprosto unikátní relikt kontinentální anatolské stepi.
Z organismů vyskytujících se v oblasti mě velmi lákali štíři, protože se o ně zajímám a pravděpodobně se jimi budu zabývat i v budoucnu. Během expedice jsme se setkali s oběma rody štírů na Balkáně žijícími (Euscorpius a Mesobutus). Také mě upoutaly různé druhy blanokřídlého hmyzu, například mravenci rodu Cataglyphys, nebo samotářská vosa s poetickým názvem květolib včelí, která se specializuje na lov včel. Samozřejmě jsme viděli i mnoho druhů obratlovců, zajímaví byli hlavně vodní ptáci, které jsme pozorovali na jezerech. Z rostlin jsme se setkali s mnoha typickými macchiovými druhy, třeba s řečíkem lentiškem nebo trnovcem kristovým (větvičky tohoto keře byly údajně použity v Kristově trnové koruně).
V neposlední řadě jsme navštívili také některé historické památky, jelikož oblast má velmi bohatou historii a kulturu. Prolínají se tu vlivy východoevropské (pravoslavné křesťanství, v Makedonii používané písmo cyrilice, slovanské jazyky) s blízkovýchodními (islám, typická kuchyně). Mezi námi navštívenými památkami bylo třeba albánské městečko Gjirokastër (památka UNESCO), makedonské město Ohrid (osmanské město u jezera), nebo ruiny starověkého řeckéko města Heraclea Lyncestis.
Expedice byla pro mě velmi přínosná v mnoha ohledech, dozvěděla jsem se na ní spoustu nových informací a rozšířila jsem si obzory (nejen) v oboru, kterým se chci v budoucnu zabývat. Příští rok bude podobná cesta směřovat do Maroka, já už se jí (jak doufám) zúčastním jako student vysokoškolský, ale všem zájemcům o biologii studujícím na naší škole účast vřele doporučuji.
(Foto Ohridské jezero, Orlovo Brdo, Prokletje_Theth1, Prokletje_Theth2, Prokletje_Theth3)
Daniela Reiterová