Ve dnech 11.-12. 6. 2018 se třídy G 5.A, P 1.C, G 7.A a G 4.A účastnily exkurze do rakouských měst Salzburg a Hallstatt s paními učitelkami Bazalovou a Jourovou a milým průvodcem Lukášem. Cílem bylo porozhlédnout se po těchto nádherných městech, zjistit úroveň své němčiny v praxi například při objednávání jídla (byť ani na to si někteří netroufli) a také prokázat osobní statečnost a výdrž, neboť výlet pro mnohé nebyl zrovna procházkou růžovým sadem.
To se potvrdilo již v pondělí ráno, neboť čas odjezdu byl stanoven na pátou hodinu ranní a byť to zpočátku vypadalo jako nepřeklenutelná překážka, všichni se v tento čas na místo odjezdu (kterým bylo znojemské autobusové nádraží) dostavili. Odjezd i cesta probíhaly zřejmě podle plánu, studenti i učitelky se zabavili rámečky s filmy a přibližně v 10:15 jsme úspěšně dojeli do Salzburgu. Zde jsme si prošli město, prohlídka i přes úmorné vedro nebyla ani příliš dlouhá ani moc krátká a mohli jsme si tak naplno vychutnat krásné místní památky, jako například Mirabellský zámek a Mirabellské zahrady (na jejichž budování se mimochodem podílela také osoba u nás na Znojemsku velmi známá díky Sálu předků na Vranovském zámku – Fischer z Erlachu), rodný dům Wolfganga Amadea Mozarta, Residenz platz, Katedrálu svatého Ruperta a Virgila (jejichž sochy se mimochodem společně se zobrazeními Petra a Pavla před samotnou katedrálou nacházejí), či Starou radnici. Po revizi města jsme měli skromný rozchod a po něm následovala plavba lodí po řece Salzach, při které snad kapitánka lodi svou „rychlou“ jízdou překonala i nadsvětelnou rychlost. Po dalším rozchodu už jsme mohli Salzburgu s klidným svědomím zamávat, neboť jsme viděli vše potřebné a mohli jsme se odebrat do hotelu IBIS, ve kterém jsme byli ubytovaní.
Po poklidné noci a výživné snídani jsme druhý den zamířili do nádherného městečka s pouhými 923 obyvateli Hallstattu, což je pro představu až čtyřikrát méně, než mají třeba znojemské Přímětice. I tento, pro mnohá města, handicap však dokázalo městečko využít jako největší výhodu a hned po výstupu z autobusu z něj sálala pohoda, klid a mír. Skutečnou krásu města nedokážou ani tak vyčíslit fotky, jako spíše fakt, že si Číňané u města Chuej-čou postavili dokonalou kopii města Hallstatt, aniž by o tom mimochodem představitele z města, které je na seznamu UNESCO, informovali. Přestože však mají svou kopii, bylo městečko turisty z Asie doslova nacpáno, ovšem ničemu to vůbec nevadilo. I tak jsme se po pro mnohé náročném výjezdu lanovkou dostali až do historických solných dolů Salzbergwerk, kterými nás provedl duchaplný pan průvodce, který však historii popisoval jen v angličtině a němčině, tudíž pro jazykově neznalé měla tato hodina a půl asi podobný význam, jako když se zeptáte antilopy, co bude dělat zítra večer. (pozn. vyučující: pánové, tak se přeci pořád tak nepodceňujte!) Většina nás znalých ale byla za tento čas vděčná, třeba už jen díky dvěma skluzavkám, dohromady dlouhým několik desítek metrů, které celou prohlídku zpestřily. Po prozkoumání solných dolů nastal dlouhý tříhodinový rozchod, během něhož jsme dostali prostor prohlédnout si hezky domek po domku celé městečko a nutno podotknout, že tento čas vskutku stál za to, byť nás všechny trochu vyvedla z míry silná hodinová přeháňka. Po těchto třech hodinách už nebylo na co čekat a před pátou hodinou jsme všichni vyrazili živí a zdraví zpět domů do Znojma. Názor na exkurzi mohu vyslovit pouze ze subjektivního hlediska, nicméně i dle atmosféry na celém výletu lze říci, že se náramně vyvedl, v podstatě vše vyšlo, jak mělo a už se všichni (tedy my, kteří nematurujeme), těšíme na další podobný výlet.
Jan Ondruš, G5.A