Ve dnech 3. 3. - 8. 3. 2018se naší škole povedlo zorganizovat zájezd do Velké Británie. Tohoto šestidenního výletu se účastnilo 47 studentů z dvanácti různých tříd napříč všemi obory, dvě paní profesorky a výjimečně také dvě paní průvodkyně. Náplní celého výletu byla výuka angličtiny ve škole, ubytování v britských rodinách a také každodenní tripy po celkem čtyřech anglických městech-Londýně, Oxfordu, Stratfordu a Winchesteru. Po úvodním obecném klábosení se však již pojďme vrhnout na celkové zhodnocení a popsání každého dne hezky popořádku.
Hned první den se začalo skutečně zostra. Po odjezdu v 8:30 ze znojemského nádraží nás čekala plus mínus čtyřiadvacetihodinová cesta přes Německo, Belgii, Francii, kanál La Manche na trajektu a vše nakonec skončilo vítězným výstupem v Doveru, odkud jsme se již pohodlně dostali do Londýna.
A právě v hlavním anglickém městě započal náš druhý den, kdy nás po 84 600sekundové cestě čekala prohlídka celého Londýna. Den to byl výživný, o tom žádná, jen se po tak náročné cestě spousta účastníků zájezdu těšila spíše do postele než na nadcházející památku, kterou navštívíme. I přes velkou únavu jsme se však v neděli stihli podívat například na Trafalgar Square, Buckinghamský palác, Tower, katedrálu svatého Pavla a mnoho dalších pamětihodností. Po velenáročném dni nás večer čekal přejezd do Oxfordu a první setkání s rodinami. Studenti byli ubytování buďto po dvou, po třech nebo po čtyřech v klasických miniaturních anglických domcích a přes některé výhrady, které výjezďáci jistě měli, zavládla většinová spokojenost.
Až v pondělí nás čekal první školní den, kde se v následujících třech sedminách týdne vystřídali na tři výkonnostní skupiny celkem tři učitelé – mladý a svobodný Marcus, starší a výřečný Neil a zkušený Jeremy. Pokud vám přijde, že se v minulé větě protočila až příliš mnohokrát číslovka 3, máte pravdu. Tito kantoři s námi během několika málo hodin strávených ve škole procvičili angličtinu pomocí několika zábavných her či kvízů a poslední den nám všem předali certifikáty za úspěšně zvládnutá dopoledne v obklíčení anglicky mluvících profesorů. Pojďme se však vrátit k pondělku samotnému. Po prvním školním dni nás čekal výjezd do Stratfordu, Shakespearova rodného města, kde jsme se podívali například na řeku Avonu, Holy Trinity Church a chybět nesměla ani návštěva Shakespearova rodného domu, kde nás jakožto Čechy přivítali s nebývalým nadšením. Ve Stratfordu také většinu studentů a vlastně i učitelek zaujal především místní Poundland, neboli obchod, kde je vše k dostání za jednu jedinou libru. Těžko říct, kolik jsme zde všichni dohromady utratili, ale troufnu si říci, že za tuto sumu by se mohly s klidem postavit základy dalšího Poundlandu. Večer jsme se znovu vraceli do rodin.
V úterý jsme se po dopoledni stráveném ve škole vydali nejprve na přeslavnou prehistorickou pozoruhodnost jménem Stonehenge a následně do dalšího rozměrově menšího městečka Winchesteru. Celý den se nesl v pohodovějším duchu, a proto ani není moc, co napsat. Můžu tak přidat jen mé osobní stanovisko – Stonehenge pro mě předčil očekávání a Winchester je naopak svým vzhledem a pohodovou atmosférou naplnil. Poté - jak už bývalo zvykem - následoval návrat do rodin.
Středa byl klasický den loučení. Ráno jsme se loučili s rodinami, dopoledne se školou a s učiteli (někteří učitelé se s námi nechtěli za žádnou cenu rozloučit a byli kvůli tomu ochotni nepřijít s celou jejich skupinou na závěrečné předávání certifikátů. Jejich argument, že do hlavní budovy netrefí, byl celkem zcestný hlavně proto, že se mezi hlavní a vedlejší budovou pohybují dennodenně :-). Po návštěvě historického centra Oxfordu jsme se pak byli nuceni loučit i s celou Anglií. Přestože to byly pro mnohé smutné okamžiky, po nástupu do autobusu už se všichni těšili zpět do Znojma, možná ne proto, že by Znojmo milovali, ale další čtyřiadvacetihodinová cesta byla už vskutku těžko snesitelná.
Celý zájezd tak lze zhodnotit jen velmi pozitivně. Vše klaplo, jak mělo, i když by si kdejaký škarohlíd a hnidopich na zájezdu určitě nějaké ty šrámy našel. I když jsem si nedělal přesný průzkum, jen podle pozitivní a pohodové nálady na celém zájezdu lze odhadnout, že většinově převládla spokojenost a už se všichni dozajista těší na příští zájezd v podobné sestavě se stejným učitelským sborem a stejnými průvodkyněmi.
Jan Ondruš G 5.A