se konal 20. - 22.11.2012 v Přerově a je již minulostí. Tato celostátní soutěž v uměleckém přednesu poezie i prózy středních pedagogických škol má v každém ročníku zastoupení naší školy. A taky v každém ročníku máme i své oceněné. Letos to byli:
Ladislav Koubek – četba
Denisa Bernardová – ocenění poroty za IMPROVIZACI
Karel Janeček – ocenění za PŘEDNES – francouzská lidová
(v tomto přadí na první foto)
Mgr. Ladislava Vrbková + Mgr.Yvona Helebrantová
Poema, velká událost pedagogických škol
Třídní i školní kola máme úspěšně za sebou, a tak můžeme já (Denisa), Karel Janeček a Láďa Koubek vyrazit do Přerova. Za doprovodu dvou skvělých profesorek Mgr. Helebrantové a Mgr. Vrbkové vyrážíme odpoledne v pondělí 19. listopadu za dobrodružstvím. Po malém bloudění a hledání příslušné budovy internátu stojíme konečně na místě a ověšeni taškami toužebně hledíme na stůl s klíči od pokojů. Dočkali jsme se. Hned ráno jsme v plné zbroji a plní elánu. Čeká nás uvítací řeč, semináře, workshopy a spousta nových přátel. To vše v budově pedagogické školy Přerov. Dozvídáme se také, že celá letošní Poema nás přenese do pravěku a neobyčejná výzdoba po celé škole napomáhá té správné praatmosféře. Hned po slavnostním uvítání jsme rozděleni do skupin a odebíráme se se svými lektory do učeben. Já na improvizaci, Karel na přednes a Laďa na četbu. Následuje šest hodin intenzivního vzdělávání. V pět hodin se všichni setkáváme v hale a sdělujeme si své zážitky. Přestože jsme unavení, odebíráme se na večeři na internát. V 19 hodin nás čeká představení a pak vytoužený odpočinek.
Ráno, středa 21. listopadu - je to tady. Přehlídka našich umů, pokud se to tak říct, začíná. Letošní poema byla zaměřená na dvě kategorie diváků, děti v předškolním věku a středoškoláky. Hned od rána začíná soutěžní přehlídka. Nás účinkujících je víc než dost, přeci jenom 20 pedagogický škol z celé republiky není málo. Jako první je na programu četba. Do sálu nacupitávají dětičky z přerovských školek a užívají si četbu. Laďa uzavírá první blok a sklízí potlesk. Další přichází na řadu četba. Jelikož s Karlem soutěžíme v kategorii pro středoškoláky, můžeme si dát chvilku pauzu a uklidnit nabíhající nervozitu, kterou nám úspěšně zmírňují profesorky. Po bloku přednesu a improvizace následuje oběd, nervozita stoupá a všichni se opět schází v sále. Probíhají poslední přípravy a četba pro středoškoláky začíná. Všichni včetně našeho Karla podávají skvělý výkon . Kluci si můžou oddychnout a usedají doprostřed hlediště, aby mě podpořili. Srdce mi tluče jako o závod. Dalších pár minut si moc nepamatuju. V paměti mám ale pochvalný pohyb hlavou paní Helebrantové a hádám, že jsem to zvládla dobře. Hned po posledním výstupu improvizace nás v učebnách čekají lektoři a tajnou volbou vybíráme zítřejší výherce. Večer nás čeká opět představení, tentokrát trochu psychorázu a naprosto úchvatný koncert skupiny cellistů. Všichni se skvěle baví a užívají si poslední večer poemy. Hádám, že většina obyvatel internátu, plna zážitků, emocí a nových kontaktů, šla spát v brzkých ranních hodinách.
Ráno 9 hodin. Čeká nás vyhlášení těch neinspirativnějších vystoupení a potom bohužel loučení. Vyhlašování probíhá ve zrychleném tempu, protože ne každému trvá cesta domů hodinku a půl jako nám, vlaky se totiž rozjíždí do všech koutů republiky. Karel získal ocenění za svůj přednes a dostal krásnou knížku a já si odnesla ocenění lektorů za neobyčejně dojemnou improvizaci spolu s krásnou kyticí růží. Jen Laďa přes všechnu snahu a úspěch u posluchačů své konkurentky nepřekonal. Ovšem pro nás je vítěz. Následuje předání putovního poháru zástupcům pedagogické školy z Oder, které budou hostit Poemu příští rok, a můžeme se rozjet domů. Byl to neobyčejný, neopakovatelný a nezapomenutelný zážitek.
Denisa Bernardová