Někdo si představí kroužek intelektuálů diskutujících o významu Felliniho a Bergmanových filmů. Někdo si může vzpomenout, že se „v rámci filmové výchovy“ promítaly filmy ve znojemském kině (např. skvělý film ČERNÁ KOČKA, BÍLÝ KOCOUR). No a nás osm, kteří filmovou výchovu (FV) navštěvujeme pravidelně, víme, že je to skvělá zábava, kde se naučíme sledovat filmy novýma očima.
FV, se na GPOA vyučovala tento školní rok poprvé a doufáme, že ne naposled. Každý pátek po vyučování jsme se sešli a paní profesorka Chybíková nám pustila prezentaci na dané téma, kterou komentovala. Během této prezentace jsme zhlédli spoustu trailerů a scén, byli seznámeni s historickým vývojem filmu v dané zemi a naučili se nové výrazy jako flashforward, nickelodeon nebo sequel. V druhé části – analýze – jsme si rozebrali film, který jsme měli přes týden zhlédnout, p. prof. nás upozornila na různé zajímavosti, jako např. neobvykle natočená scéna, zvuky, barevné filtry apod. Hodina a půl uběhly vždy závratnou rychlostí.
Už jsem se zmiňovala o filmech v kině. Viděli jsme takto jen pár filmů, ale právě tyto se nám vryly do paměti nejhlouběji. Kromě výše zmíněné balkánské komedie jsme viděli také mysteriózní ruské sci-fi STALKER a starý japonský film SEDM SAMURAJŮ, který byl předlohou pro všem dobře známých SEDM STATEČNÝCH. Filmy jsou prostě stvořené pro velké plátno. Navíc – což bylo skvělé – nám členům byl poskytnut příspěvek ze SRPŠ.
Filmová výchova na naší škole je zajímavým doplňkem konvenčních hudebních a výtvarných výchov, je to aktivita, která funguje pouze na naší škole, je dobrovolná A MY JI ZBOŽŇUJEME.
Věra Jílková, G2.B