Každá věc na Zemi má svoje vlastnosti, určité skupenství, velikost, hmotnost a barvu. Tohle všechno si umíme představit, dnes se ale zaměříme na vlastnost, o které toho možná ještě moc nevíte. A to je pH.
Těmito slovy začala naše práce v laboratoři v Brně. Ale pěkně od začátku.
18. březen 2015, půl osmé ráno, Znojmo – autobusové nádraží. Odjíždíme dle plánu, cesta rychle ubíhá a krátce po půl deváté vystupujeme v Brně. Před námi velké množství budov – Univerzitní kampus Bohunice. Vstupujeme hlavním vchodem a za několik málo minut se ocitáme v laboratoři. Oblékáme bílé pláště, rozdělujeme se do skupin a po nezbytných instrukcích o bezpečnosti začínáme.
První úkol – extrakce přírodního acidobazického indikátoru. Krájíme červené zelí, vkládáme do kádinky a naše půvabné asistentky Helena a Pavla lijí do kádinek horkou vodu. Směs necháváme vychladnout.
Druhý úkol – filtrace přes živočišné uhlí. Třeme, třeme a třeme, smícháváme s colou. Přes filtrační papír lijeme směs do nálevky a světe, div se, cola zesvětlá, filtrace se zadařila.
V laboratoři nám ale většinou nestačí jen orientační určení pH, proto zkoušíme, jak funguje přístroj pH metr. A tak hodnotíme a hodnotíme. Směs vzniklou z červeného zelí cedíme, indikátor dáváme pipetou do 10 zkumavek, do nichž přidáváme tyto přísady: citrón, colu, dove, filtrát z coly, jar, jedlou sodu, ocet, palmolive, pivo, zelí. Co se stalo? Zkumavky se krásně zbarvily – růžová, fialová, modrozelená...celé spektrum barev. Všichni si připadáme jako rození vědečtí pracovníci. Naše práce v laboratoři končí. Ještě společná fotografie, poděkování, loučení.
Pobyt v |Brně ještě není u konce. Jedeme směr – pavilon Antrophos. Takže od chemie k mamutovi, ke kostrám našich předků. Čeká nás hodina nabitá informacemi, navíc od vynikajícího průvodce. Ještě nutné občerstvení v bufetu a hurá domů do Znojma.
Tak kam příště?
Studenti tercie A a paní profesorky Michaela Leischnerová a Vlasta Veselá
fotky zde:
http://leischnerova.rajce.idnes.cz/BIOSKOP_ANTHROPOS_2015/