Kateřina Suchá je příjemná a usměvavá studentka posledního ročníku gymnázia. V příštím měsíci ji čeká maturita a přijímací zkoušky na přírodověděckou fakultu Masarykovy univerzity, kde chce studovat radiologii. Je trochu nesvá, protože souhlasila s tím, že se jí budu moci zeptat na něco velmi osobního. Katka totiž někomu věnovala své krásné vlnité blonďaté vlasy. Nezvyklý dárek…
Katko, můžeš říct, jak tě vůbec napadlo darovat vlasy?
Na facebooku jsem si přečetla prosbu maminky, která hledala někoho, kdo by daroval její nemocné holčičce vlasy. Už si nevzpomínám, jak přesně to bylo napsané, bylo to v listopadu minulého roku.
Rozhodovala ses dlouho?
Jen jsem si zprávu přečtla a hned jsem věděla, že chci pomoct.
Jak jsi měla dlouhé vlasy?
Skoro do pasu. Pěstovala jsem si je dlouho. Vždycky jsem, už jako malá holka, měla jen dlouhé vlasy. Trpělivě jsem se nechala česat, upravovat.
Nikdy jsi tedy neměla krátké?
Ne. Ani jsem nevěděla, jak bych v krátkých vlasech vypadala.
Jak jsi postupovala dál?
Výzvu z facebooku jsem dala přečíst mamce. Byla dost předvapená, také si mě nedokázala představit ostříhanou. To ona mi vlasy, když jsem byla malá, česala, zaplétala, pomáhla mi s nimi. Ale byla nadšená, že chci někomu pomoct. Napsala zoufalé mamince a vše kolem domlouvala právě ona.
Co bylo dál?
Prostudovaly jsem požadavky parukářské firmy. Pak jsem se domluvila s kadeřníkem. Ten mi podle pokynů spletl vlasy do culíčků, které postupně odstříhával. A pak mi účes teprve začal upravovat do nějakého střihu.
Jak dlouhé (či spíše krátké) vlasy ti zůstaly? A poznávali tě známí?
Ani ne. Zůstalo mi asi jen 10 centimetrů. Chtěla jsem poslat co nejdelší vlasy. Měřili jsme je, měly kolem 90 centimetrů.
Setkala ses s paní a její nemocnou holčičkou?
Ne, zatím ne. Ona se léčí, asi je to těžké. Ale firma, která paruky pro nemocné vyrábí, mi poslala děkovný certifikát.
Jaký je tvůj pocit dnes?
Jsem ráda, že jsem mohla někomu pomoct. Už dřív jsem se účastnila charitativních a dobročinných akcí jako je tříkrálová sbírka a květinový den. Ale to nejsem výjimka, takto pomáhají i jiní.
Myslíš, že můžeš být pro ostatní příkladem?
Já nevím, myslím, že by se tak zachovali i další.
Možná by chtělo více lidí pomáhat, ale ty jsi to skutečně udělala, takže příkladem určitě jsi.
Možná je to pravda. Proč jsem ostříhaná, jsem řekla jen pár lidem, těm nejbližším. Byla jsem překvapená, že se to brzy dozvěděli i další. A kadeřník, který mě stříhal, si vše fotil. Na jeho facebooku jsem viděla, že tyto fotky sdíleli další. Byly tam dokonce příspěvky těch, kteří už také vlasy darovali.
Katko, děkuji za rozhovor, vlasy i za impulz, který jsi ostatním dala.
PaedDr. Alena Paulenková