Dne 11. 12. 2025 zavítal na naši školu prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno s přednáškou GENY V BIOTECHNOLOGIÍCH, kde největší část byla věnovaná objevu inzulínu.
Jeho návštěva byla výjimečná nejen po odborné stránce, ale i tím, že do Znojma přijel ve svém volném čase, z vlastního zájmu a se snahou přiblížit studentům biologii a genetiku z pohledu vědeckého výzkumu, protože působí na oddělení molekulární a buněčné biologie.
Přednáška však nebyla určena pouze studentům se zájmem o přírodní vědy. Oslovila také ty, které zajímá historie vědeckého poznání. Dozvěděli jsme se například, že slinivka břišní (pankreas) byla po dlouhou dobu považována za orgán bez zásadního významu, označovaný dokonce jako jakýsi „polštářek“ pro ostatní orgány. První úspěšné pokusy byly prováděny na psech, což tehdy představovalo běžnou, i když eticky náročnou součást výzkumu. Pozornost byla věnována i prvním způsobům léčby diabetu, kdy byl inzulín získáván z pankreatů hospodářských zvířat. Tento postup byl velmi neefektivní a dlouhodobě neudržitelný, protože k výrobě relativně malého množství inzulínu bylo zapotřebí obrovské množství zvířecích životů. Skutečný průlom nastal až s rozvojem genového inženýrství. Dnes se inzulín vyrábí pomocí geneticky modifikovaných bakterií Escherichia coli. Vědci do nich vnášejí lidský gen pro inzulín pomocí vektoru – nejčastěji upraveného viru nebo plazmidu. Tento přenos genetické informace není možný přirozenou evoluční cestou, ale pouze cíleným laboratorním zásahem – rekombinací DNA. Bakterie pak fungují jako „biologické továrny“, které produkují lidský inzulín ve velkém množství a vysoké čistotě. Příběh inzulínu je také příběhem lidské trpělivosti a víry ve smysl objevování. Vědci čelili technickým, hygienickým problémům, kritice i opakovaným neúspěchům. Přesto vytrvali. Ukazuje se, že skutečný vědecký pokrok často nevzniká rychle, ale jako výsledek dlouhodobé týmové práce, odvahy riskovat a ochoty učit se z chyb. Je symbolem toho, jak může věda ve spojení s vytrvalostí a lidským odhodláním změnit osudy lidí. Příběh objevu inzulínu připomíná, že i ty nejtěžší problémy lze překonat – pokud se nevzdáme při prvních neúspěších, ale zkoušíme další cesty. Součástí setkání byl také prostor pro dotazy a diskuzi, do níž jsme se zapojovali podle svého zájmu. Pan profesor byl nadšen pozorností posluchačů a zmínil, že by se s některými z nás rád setkal i v budoucnu, například na akademické půdě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Studenti ocenili, že přednáška se odehrála vlastně formou příběhu. Někteří zjistili, že láska a nadšení z biologie nemusí vést jen ke studiu lékařské fakulty, ale i dalších oborů např. lékařské genetiky a různých dalších biologických oborů na přírodovědecké fakultě, které lze ještě blíže poznat na dni otevřených dveří 10. a 12. ledna 2026.
Nicol Černá G8.A
