V pátek 6. 6. 2025 jsme se já, Jakub Hummel (G6.A) a Jan Slaný (E4.C) účastnili soutěže pořádané fakultou strojního inženýrství (FSI) na brněnském VUT s názvem StrojLab Challenge.
Jednalo se o soutěž v konstruování, kdy jsme dostali zadání až na místě samotného pořádání, včetně pomůcek k realizaci našeho nápadu. Soutěžili jsme v tříčlenných týmech. Náš se jmenoval Syntax Squad a týmů bylo celkem 8. Podle našich očekávání jsme byli jediný tým, jehož členové nechodí na průmyslovou, strojírenskou nebo jinou technicky zaměřenou střední školu.
Nejdříve jsme si vyslechli úvodní slovo od organizátorů akce a také profesora Martina Hartla z oboru Konstrukční inženýrství. Taktéž jsme se online spojili s panem Jiřím Průšou, který nám představil firmu Průša zabývající se výrobou a prodejem 3D tiskáren a filamentů.
Výzva spočívala v tom, že měl každý tým vytvořit zařízení, které by bylo schopné překonat drobnou překážku a doručit pingpongový míček do terče. Minimálně jedna praktická součástka musela být vyrobena na 3D tiskárně a minimálně jedna další na laserovém plotru. Taktéž bylo jasně dané pravidlo, že malý motor, který nám byl přidělen, nesměl být hlavním pohonem zařízení. Body byly udělovány za kreativitu celého mechanismu a pohonu, design, funkčnost, trefu míčkem do terče...
Na celou výzvu nám bylo vymezeno 5 a půl hodiny. A náš tým měl první polovinu času veliký problém. Neměli jsme nejmenší tušení, jak vytvořit vozidlo s jiným pohonem než motorem. Přiznám, že kluci hledali všemožná řešení mezitím co já byla pod velkým vlivem stresu. Instruktoři se nám snažili radit, ale nesměli nám jasně říct, co dělat. Po uplynutí poloviny času, jsem opravdu zvažovala, že to vzdáme, ale jsem ráda, že jsme tak neučinili. Šla jsem na chodbu, abych se trochu uklidnila a začala si vysvětlovat systém převodu pomocí ozubených kol, který jsme mohli využít, ale celou dobu jsem ho zavrhovala. A najednou mi došel systém pohonu. Doběhla jsem za kluky a rychle jim vysvětlila svůj plán. Ihned souhlasili a dali jsme se do práce.
Setkali jsme se se spoustou potíží a dodělávali autíčko do poslední sekundy. Tak se nám povedlo vytvořil vozidlo, jehož základ byl sestaven ze stavebnice Merkur, kola byla vyřezána na plotru a na 3D tisku jsme vytvořili drobnou kladku. Pohonem bylo závaží držené vlascem na kladce vedené k hřídeli s ozubenými koly. Převody těchto ozubených kol otáčely samotnými koly vozidla. Míček byl vypouštěn z malé plošinky pomocí naprogramovaného motoru. Kuba Hummel se celý den učil programovat mikrokontroler, ale zvládl to, za což jsme byli moc rádi.
Jak už jsem zmínila, byla to náročná výzva a výsledek nebyl dokonalý. Ale nevzdali jsme se, a to nám přineslo odměnu v podobě vynikajícího 3.místa. A jak řekl profesor Hartl: „Odvaha je důležitější než znalosti a motivace je důležitější než odvaha.“
Děkujeme týmu FSI za podporu a uspořádání úžasné soutěže.
Snezhana Nabokova G6.A
