Umění v praxi: květnové návštěvy JAMU

Měsíc květen se pro studenty pedagogických oborů nesl v duchu umění, tvořivosti a především živého setkání s divadlem.

Studenti dramatické výchovy tříd P1.C, P2.A a P2.C se během dvou květnových dnů vydali do Brna na Janáčkovu akademii múzických umění, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli, že divadlo rozhodně nekončí spuštěním opony.

První návštěva vedla do divadla Studio Marta, které je domovskou scénou studentů činoherního herectví v závěrečném ročníku studia. Zde jsme zhlédli inscenaci Přihořívá – představení, které nabídlo nejen divadelní zážitek, ale také prostor pro otázky, hledání významů a vlastní interpretace. Tím však program zdaleka nekončil. Bezprostředně po představení následovala divadelní dílna vedená studenty 3. ročníku Ateliéru Divadlo a výchova. A právě tady se z diváků stali aktivní účastníci. Prostřednictvím různých aktivit měli studenti možnost vrátit se k příběhu, zamýšlet se nad jednáním postav, hledat témata, sdílet vlastní názory a hlavně – prožít si některé situace jinak než jen z pohodlí divadelní sedačky. Ukázalo se, že cesta k pochopení někdy vede spíš přes vlastní zkušenost než přes dlouhou analýzu.

Druhé setkání nás zavedlo přímo na Divadelní fakultu JAMU, kde pro nás studenti 2. ročníku ateliéru Divadlo a výchova připravili představení Exréme využívající principy divadla fórum. A tady už šlo do tuhého – nebo spíše do děje. Divadlo fórum pracuje s jednoduchým, ale velmi silným principem: příběh nejprve skončí neúspěchem nebo problémem. Poté se odehrává znovu, tentokrát však diváci nejsou pouze pozorovateli. Mohou vstupovat do situací, navrhovat jiná řešení, měnit jednání postav a sami si vyzkoušet, jaké důsledky jejich rozhodnutí přinesou. Studenti tak měli možnost bezpečně prozkoumávat situace, se kterými se mohou setkat nejen v osobním životě, ale jednou i ve své budoucí pedagogické praxi. A jak se ukázalo – radit postavám z hlediště je mnohem jednodušší než postavit se na jeviště a skutečně něco změnit.

Obě setkání studentům prakticky ukázala, že divadlo není pouze představení ani „další hodina“. Je to proces komunikace, prostor pro otázky, aktivní přemýšlení, osobní angažovanost a především jedinečná zkušenost, kterou si každý odnáší trochu jinou – a právě v tom je jeho síla. Děkujeme Janáčkově akademii múzických umění i studentům Ateliéru Divadlo a výchova za inspirativní setkání a možnost zažít divadlo tak, jak se do učebnic jen velmi těžko zapisuje.
 
BcA. Jan Frýdek

Obrázky článku: