Pro celou naši třídu G7.A uspořádal pan doktor Zbyněk Sturz dějepisný badatelský den, který se konal 14. 4. v různých institucích napříč Znojmem.
V rámci třídy jsme se rozdělili na skupinky po třech či čtyřech lidech a zvolili si instituci, se kterou jsme chtěli spolupracovat a kde jsme chtěli nalézt potřebné materiály pro zpracování tématu. Na výběr byl například znojemský archiv, Jihomoravské muzeum či nově opravené Centrum Jízdárna. Zpracovaná témata se taky velice lišila. Zabývali jsme se například studiem regionálního tisku, abychom vyčetli reakci znojemských obyvatel na vytvoření první Československé republiky roku 1918 či na Mnichovskou dohodu roku 1938. Někteří se zabývali proměnami národního parku Podyjí nebo obnovou a novým užitím Centra Jízdárna. Další skupina nahlédla do kroniky obce Dolenice a další vybírala a evidovala fotografie.
Každé skupině se věnoval některý ze zkušených znalců daných institucí. V archivu jsme například absolvovali i prohlídku celého objektu s náhledem do běžné práce archiváře. I tato zkušenost velice přispěla našemu povědomí o uchovávání historického materiálu. Z krátkých odezev žáků třídy G7.A bylo jasné, že je jejich témata zaujala a i celý proces bádání pro ně byl něčím novým a prospěšným.
Konkrétně naše skupina se například zabývala zkoumáním znojemského Tagblattu a Wochenblattu v archivu, ze kterého jsme se snažili vyčíst reakci znojemského – tedy převážně německého – obyvatelstva na vytvoření první Československé republiky. Tento výzkum určitě rozšířil naše povědomí o česko-německých vztazích v roce 1918, protože jsme si uvědomili, že mezitím co jsme my Češi oslavovali vytvoření samostatného státu, němečtí obyvatelé ho první měsíce jeho existence ve svých novinách ani nezmiňovali a radši se nadále věnovali tématům z obchodu či kultury. I novinové články z roku 1938 byly pro skupinu zkoumající období po Mnichovské dohodě velice zajímavé. Prý je zaujalo použití nacistických symbolů i celkový obsah článků. Prostudovali Wochenblatty ze Znojma, Mikulova a Jaroslavic. Posledním tématem zpracovaném v archivu bylo studium kroniky Dolenic mezi lety 1945–1975. Skupina ocenila obsáhlost, různorodost pojatých témat i zpracování očima dané doby, které bylo mnohem autentičtější než pohled retrospektivní.
Další skupinka spolužáků strávila dopoledne v Jihomoravském muzeu, kde identifikovali kosterní ostatky, tedy určovali pohlaví, věk, přibližnou výšku, důvod smrti či stáří samotných ostatků. Opět šlo z odezev o velmi zajímavou práci, u které skupinu překvapilo, co vše lze z kostí vyčíst. Vyzdvihli i nápomocnost jejich vedoucího pana magistra Fojtíka. V Jihomoravském muzeu, konkrétně ve fotoarchivu, se pohybovala i jiná skupinka pod vedením pana magistra Drybčáka. Jejich cílem byla evidence vybraných fotografií z období po druhé světové válce a komunismu, které následně nahráli do databáze. Kromě toho získali nové znalosti o typech fotek a byla jim přiblížena problematika pořizování a uchovávání fotografií.
Následující dvě skupinky se vydaly úplně jinými směry. Jedna z nich se podívala do nově otevřeného Centra Jízdárna, kde si vyslechla krátkou historii samotného Centra i fungování, vývoj a organizaci znojemské Besedy. Taktéž si vyzkoušeli simulaci pořádání akce z pohledu vlastníků Centra i agentur umělců či marketingu. Na prohlídce samozřejmě nechyběla ani prezentace technického vybavení či dalších prostorů v dalším patře budovy. Skupina ocenila obsáhlost prohlídky a nabyté informace využije při organizaci maturitního plesu naší třídy. Srdečně všechny zveme, akce se bude pořádat 4. prosince 2026.
Poslední skupina se vydala na Správu Národního parku Podyjí, kde pomocí map Hnanic a Lukova sledovala změny krajiny a přírody v průběhu dekád. Bylo pro ně zajímavé pozorovat, jak se světové události, například první a druhá světová válka, na mapách projevovaly.
Celá akce byla pro všechny žáky gymnaziální septimy velice poučná a odnesli si z ní spoustu nových informací i vhled do práce archivářů, fotografů a jiných specialistů na uchovávání historického materiálu, které jim rozšířily obzory i podpořily mezioborové vlastnosti. Samozřejmě se vyskytla drobná negativa jako náročnost vyznání se v určitých materiálech, ale tato negativa byla upozaděna novými zajímavými zkušenostmi.
Děkujeme panu doktoru Sturzovi za organizace celé akce i jednotlivým vedoucím všech skupin, kteří nám trpělivě pomáhali s dodáním i zpracováním potřebného materiálu pro výzkum.
Snezhana Nabokova G7.A
Obrázky článku:
Cambridge English
