Pontassievská 3, Znojmo 669 02 +420 515 158 101 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jeden z organizátorů oslav 50 let SPgŠ ve Znojmě – PhDr. Jan Navrátil. Děkujeme

Když si vzpomenu na pana Navrátila, vybaví se mi nejen skvělý pedagog, ale především člověk, který dokáže v druhých vidět to dobré.

Na střední škole jsem totiž nebyla zrovna vzorná studentka, nejenže jsem opakovala ročník, ale jeden rok jsem musela dokonce vynechat. Nakonec jsem úspěšně odmaturovala. O to víc mě po letech překvapilo, když mi pan Navrátil řekl, že mě dává studentům za příklad. Když jsem nechápala proč zrovna mě, vysvětlil mi, že každý má právo dělat chyby, obzvlášť v pubertě. Skvěle nás připravil do praxe i k maturitě. Když jsem měla na „potítku“ úplné „okno“, přišel za mnou se slovy: „Vždyť to přece víš, tohle jsme brali v listopadu,“ a pomohl mi sestavit osnovu odpovědí.
A pak vtipné vzpomínky, třeba na jeho slavné „… mraky táhnou a já táhnu taky…“, a utekl ze třídy 😊
A kdo si lámal hlavu s nápisem na budově ŠKOLA – DÍLNA LIDSKOSTI ????
A právě proto je srdcem pedagogické školy.

Ivana S. (rozená Fetterlová)

 

Když se řekne profesor Navrátil z pajdáku, vybaví se mi několik jistot.
První jistota: Poznámky do pedagogiky se učily přesně. Opravdu přesně. Ne „přibližně vlastními slovy“, ale tak, jak byly napsané.
Druhá jistota: Když se rozběhla zajímavá diskuse, bylo jasné, že bude o čem mluvit. Pan Navrátil měl vždy nějaký postřeh, zkušenost z cest nebo příběh, který stál za poslech.
Třetí jistota: Televizi nepotřebuje. Vždyť svět poznával na vlastní oči dávno předtím, než jsme my sledovali cestovatelské pořady.
A čtvrtá jistota: Na své žáky nezapomíná. Dodnes sleduje jejich osudy, raduje se z jejich úspěchů a na FCB poctivě rozesílá přání k narozeninám a svátkům.
Za sebe mohu říct, že mi významně ovlivnil životní směr. Právě díky němu jsem našla cestu ke speciální pedagogice, která se stala mým povoláním i posláním. Za to mu patří velké poděkování.

Studentka P4.C 2001 K. Š. (za svobodna i po sňatku)

 

Na pana Navrátila vzpomínám s velkou vděčností a respektem. Poznala jsem ho během studia na pedagogické fakultě, kdy jsem u něj absolvovala praxi a učila pedagogiku. Přestože jsem tehdy byla teprve studentka bez předchozích učitelských zkušeností, od první chvíle se ke mně choval jako ke kolegyni. Byl velmi vstřícný, milý a podporující a dal mi důvěru, kterou jsem v té době velmi potřebovala.
Nikdy ve mně nevyvolával pocit strachu ani nejistoty. Naopak dokázal vytvořit prostředí, ve kterém jsem se cítila přirozeně a sebejistě. Dodnes si pamatuji, jak mě potěšilo, když nevěřil, že učím úplně poprvé. Podle mého výkonu byl přesvědčený, že už mám za sebou nějakou pedagogickou praxi. Pro mladého člověka na začátku profesní cesty byla taková slova obrovským povzbuzením.
Na panu Navrátilovi si nejvíce cením jeho lidskosti, respektu k druhým a schopnosti vidět v lidech jejich potenciál. Moc mě těší, že si mě i po letech stále pamatuje. Kdykoli se potkáme, vždy mě pozdraví a přivítá s úsměvem. Právě díky takovým lidem člověk nezapomíná, proč si učitelskou profesi vybral.

Lenka Komůrková

 

V životě každého člověka je mnoho momentů, které se zapíší do paměti, ale období školních let má mezi nimi výjimečné místo.
Pro naši třídu bylo toto období ještě krásnější. Byli jsme vůbec první třídou, kterou náš pan učitel Honza Navrátil převzal jako třídní.
My, čerstvě 14-15 letí a on hned po ukončení vysoké školy. Rozdíl všeho všudy 10 let.
Vstoupit do školních lavic s někým, kdo sám na této pozici teprve začíná, s sebou neslo neopakovatelné kouzlo. Zatímco my jsme se učili základy předmětů a pravidla fungování kolektivu, náš pan učitel se učil jak krotit naši neutuchající energii, jak nás motivovat a jak z nás vychovat fungující tým a pak následně i pedagogy.
Každý výlet, každá akce ve sklepě s naší třídou byly plné upřímné snahy, trpělivosti a pochopení pro nás.
Čas už utíká a z nás jsou dnes samostatní lidé, kteří se rozutekli do různých směrů. Věřím ale, že se na ty úplně první tváře, se kterými zažíval své radosti a starosti, nezapomíná.
Jménem celé třídy ve školním roce 1985-1989 /1.B-4.B/ děkujeme za to, že jste to s námi nikdy  nevzdal a že jste byl pro nás nejen pedagogem, ale i parťákem. Navždy už zůstaneme Vaší první třídou a Vy našim prvním opravdovým třídním učitelem.

Irena Krejčová (rozená Ševčíková)

 

Jan Navrátil… je skvělý člověk ❤️Byli jsme jeho první třída… maturovali jsme v roce 1989. Vždy se snažil, abychom učivo dobře pochopili, a uměl nám látku srozumitelně a jednoduše vysvětlit. Je slušný, hodný a poctivý člověk 👍 Děkujeme mu za všechno… vzpomínáme s láskou ❤️ a přejeme mu krásný život 💕

Se srdečným pozdravem bývalá studentka Andrea Lanová (4.B) a jistě i spolužáci 🙋‍♀️🙋‍♀️🙋‍♀️🙋‍♀️🙋‍♀️🙋‍♀️🙋‍♀️ obor vychovatelství 🙂

 

Honza Navrátil byl pro mě vždycky výjimečný člověk a učitel. Už v osmdesátých letech učil jinak a v mnohém předběhl svou dobu. Ve druhém ročníku to se mnou neměl vůbec jednoduché. Mohl nade mnou zlomit hůl, ale neudělal to. Dal mi šanci, podržel mě a já na to nikdy nezapomněl. Upřímně si myslím, že i díky němu jsem dnes tam, kde jsem, a za to mu budu vždycky vděčný. Pro mě není jen bývalý třídní, ale je to PAN UČITEL, ke kterému chovám obrovskou úctu a respekt.

plk. Mgr. Aleš Gorčík, Policie ČR

Obrázky článku: